Druhý měsíc
Šestý týden
3.10.2006
Návštěva lékaře
Verunka váží 4 570 g, za posledních šest dní tedy přibrala 135 g.
8.10.2006
Rodiče si vyšli s přáteli, takže Verunka byla poprvé v kavárně, i když tedy jen na zahrádce.
Naše dcerunka už má vcelku pravidelný denní režim. Ráno vstává kolem šesté hodiny. Potom je 3 hodiny vzhůru, to má často nejlepší náladu z celého dne, usmívá se a povídá si. Pak následují 3 hodiny dopoledního spánku, zase 3 hodinky vzhůru a pak 3 hodiny odpoledního spánku. To už je něco kolem šesté hodiny večerní a začíná nejdelší doba, kdy je Verunka bdělá, usíná pak totiž až kolem půlnoci. Dohromady tedy spí 12 hodin, což je na její věk dost málo, měsíční děti spí nejčastěji 17 - 20 hodin denně. Ale na druhou stranu těch šest nepřerušovaných hodin spánku nám jistě může leckterá maminka závidět.
V průběhu těch večerních šesti hodin bdění je Verunka nejprve spokojená, ale s pokročilou hodinou přichází večerní bolení bříška a Verunka pláče. Není to ale nijak hrozné, tzv. "tříměsíční kolikou" trpí většina miminek a řada z nich má mnohem nepříjemnější bolesti než naše děťátko.
Sedmý týden
11.10.2006
Návštěva lékaře - preventivní prohlídka v šesti týdnech
Verunčina hmotnost je nyní 4 800 g, to je o 230 g více než před devíti dny. Na délku naše holčička měří už 57 cm.
Tak všechno je jinak než minulý týden. Ten krásný pravidelný režim je dočista pryč. Celý týden spí Verunka přes den buď velmi málo nebo vůbec. Sice usíná, ale spí jen 10 minut a už je zase vzhůru. Ale i přesto nás Verunka potěšila mnoha krásnými bezzubými úsměvy. Verunka se teď už směje celkem často a hlavně opravdu nádherně.
Před nějakou dobou Verunce vypadaly novorozenecké vlásky, hodně jich zůstalo jen na temeni. Nyní už Verunce rostou další vlásky, takže teď ma hlavičku hustě porostlou malými, jen několik milimetrů dlouhými vlásky, ze kterých tu a tam kouká pár původních dlouhých vlásků. Vypadá to docela legračně.
Osmý týden
20.10.2006
Kontrola kyčlí na ortopedii - vše v pořádku, nemusíme používat široké balení.
Každý den usíná Verunka hodinu až dvě po půlnoci a probouzí se kolem 8. hodiny ráno. V noci teda spí moc hezky, ale i tento týden spala Verunka přes den jen velmi málo. O to více pak potřebuje péče a pozornosti od nás - rodičů. Jsme hrozně rádi, že jsme mohli oba zůstat s Verunkou doma. Máme tak s naším děťátkem poloviční starosti, ale dvojnásobné radosti. A že je z čeho se těšit! Verunka se na nás překrásně směje a hodně si s námi povídá, je skutečně mimořádně upovídané miminko. A taky velice šikovné, pěkně už drží hlavičku a pase koníčky. Navíc má Verunka už velmi rozumný a vnímavý pohled. Máme z ní velkou radost.
Devátý týden
24.10.2006
Dnes jsme měli opravdu náročný den. Verunka se probudila v 8 hodin ráno a usnula až ve dvě v noci, takže byla vzhůru 18 hodin v kuse. Ale hlavně byla hrozně uplakaná, už jsme z ní byli oba nešťastní, evidentně ji něco trápilo, ale my nevěděli co. Je to taková bezradnost, když naše děťátko pláče a my nevíme, jak mu pomoct.
Naštěstí další dny už byli mnohem lepší.
26.10.2006
Verunce se poprvé podařilo vzepřít se na rukách a nadzvednout hrudníček, když ležela na bříšku. Ale zatím jen na chvilku.
29.10.2006
Verunka má dva měsíce!
Verunčina nejmilejší činnost je skákání na balónu. Tedy přesněji my hopsáme na velkém gymnastickém míči s Verunkou v náručí. Toto pohupování si Verunka oblíbila snad až příliš, takže na balónu jsme strávili mnoho dlouhých hodin :-) To, co naopak Verunka moc ráda nemá, je dudlík. Poprvé ho měla ve čtyřech týdnech v nemocnici, ale nijak zvlášť si ho neoblíbila. Buď si ho do pusinky ani nevezme nebo ho po chvilce vyplivne.
Teď ke konci druhého měsíce máme pocit, že jsme Verunku už přestali bavit (vcelku brzo, že? :-) ). Asi si nás už dost okoukla (a prokoukla :-) ) a chce zkoumat něco nového. Rodiče ji zkrátka už nudí a nejraději teď pozoruje ovečky zavěšené na točícím se kolotoči nebo aspoň poličky v koupelně, kde je plno barevných věcí.
Zatímco v minulých týdnech říkala Verunka hlavně "euuu" a jiné kombinace samohlásek, tak teď přešla na nacvičování dosti komického "gchchch".
Verunka už dobře ovládá hlavičku, ale ručky ji zatím moc neposlouchají.