Pompátka

Je mi rok a půl

Magdalenka je opravdu samostatná. Dokáže se zabavit i na dlouhou dobu sama, zkoumá nové věci, hraje si a nepotřebuje pozornost rodičů. Ovšem někdy je té samostatnosti až příliš. Například v žádném případě se nenechá krmit, ani když papá jídlo, které jí moc nejde nabírat. Velice často kříčí: "Sama, sama!"

Je velice šikovná a krásně mluví. Má obrovskou slovní zásobu, řekne prakticky cokoli, slova spojuje do jednoduchých vět. Dokončuje rýmy mnoha básniček, zpívá krátké části písniček. Umí hezky poprosit i poděkovat.

Naše holčička má velice výraznou mimiku. Dokáže se rozkošně či potutelně smát, ale taky se umí strašlivě mračit nebo se tváří zoufale nešťastně. Tyto výrazy mění ovšem během jediné sekundy, je to totiž už teď pěkná herečka :-)

Je mi rok a tři čtvrtě

Z naší druhorozené holčičky je teď pořádný jedlík. Sní častokrát i víc než Verunka, kolikrát až dospělou porci. Ze začátku se sice ošívá, aniž by ochutnala, volá: "Nemám ráda!" a potom jí a jí až se jí i těžko dýchá :-)

Všechno samozřejmě opakuje po Verunce. To ji žene hodně dopředu a umí tak mnohem víc věcí než Verunka v jejím věku, která je neměla kde okoukat.

Když se Magdalenka narodila, měla uprostřed čelíčka krásnou velkou zlatou hvězdičku s červeným lemováním. Nyní je jen slabě znatelná, ale když se Magdalenka vzteká je hvězdička jasně zřetelná. A že ji teď vídáme často.

To co nás ale hodně trápí jsou Magdalenčiny úzkosti. Přestože pozornost obou rodičů jí byla vždy spíše na obtíž, teď je na maminku velice fixovaná. Také se často bojí. V noci ji budí škaredé sny, volá ze spaní maminku, budí se každou noc několikrát. Noční můry jsou přiměřné jejímu věku, z polospánku volá: "ty ty ty Verunko!" nebo "tohle pyžamko nechci!". Možná je to i změnami, které se udály narozením Klárky. Moc doufáme, že je to ale jen špatné období, které co nejdříve přejde.

Jsou mi dva roky

Úzkosti jsou naštěstí pryč. Z Magdalenky je mimořádně šikovná dvouletá slečna. Zná dvě barvy (bílou a žlutou), umí počítat do deseti, zná jedno písmenko (T jako Tománek), umí dvě knížky písniček a básniček a mnoho dalších.

Magdalenka už umí všechno říct. Mluví téměř jak Verunka, jen hůř artikuluje, ale má obrovskou slovní zásobu a vyjadřuje se bez problému i ve složených větách.

Bude zřejmě i dosti ctižádostivá. Mezi její nejčastější věty patří: "Já jsem to zvládla!" "Hele, co jsem dokázala!" "Taky umím (jako Verunka)!" nebo "To jsem ale šikulka, že?" Všechno chce zvládnout sama a pak je na sebe náležitě pyšná. Naopak když se jí nedaří, tak ji to mrzí.

Dokáže se opravdu soustředit. Ráda třeba skládá puzzle, to pak o ní ani nevíme. Tiše a soustředěně. Zvládne i 50 dílků (možná i víc, ale větší zatím nemáme). Jen musí být ty dílky trošku větší, protože nemá ještě tak jemnou motoriku a boří si pak již postavené kusy.

Miluje hudbu. Během dne si velice často zpívá, nahlas a s opravdovou chutí. Také ráda tancuje. Když se jí písnička líbí, pohupuje boky jako tanečnice-profesionálka.

Je mi dva a čtvrt

Madlenka už je úplně bez plínek. Když je vzhůru, při poledním spánku a dokonce už i v noci.

Často se stává, že Magdalenka je jako Verunčina ozvěna. Verunka něco řekne, Magdalenka to zopakuje, Verunka něco udělá, Magdalenka vzápětí po ní. I když je to nějaká neplecha, za kterou Verunku právě káráme, Magdalenku to ani v nejmenším neodradí, prostě musí všechno udělat po Verunce.

Je opravdu roztomilá, má velmi výraznou intonaci, a když něco vykládá, pokyvuje u toho významně hlavičkou ze strany na stranu.

Je mi dva a půl

Naše prostřední princezna už chodí do školky. Nástup zvládla bez nejmenších problémů. Právě naopak, těší se tam a je pyšná, že může chodit do školky s Verunkou jako velká holka.

Z Magdalenky nám vyrostla pěkná parádnice. Strašně ráda nosí na krku korálky, chtěla by i prstýnky, které si teď dělá z malých barevných gumiček do vlásků. Trvá na tom, že si obleče sukýnku. Když jí chceme obléci něco jiného, tak řekne: "To mi nebude slušet." Když se jí rozcuchají vlásky, tak sama žádá, abychom jí upravili copánky, aby byla zase pěkně učesaná.

Z Magdalenčina slovníku:
Magdalenka má velice bohatou slovní zásobu, ovšem pár podobých slovíček se jí zatím plete.
"Já chci do kalhot i zápas." (opasek)
"Můžu dostat na zmrzlinku polévku?" (polevu)
"Mami, tady je na ulici popelka!" (popelnice)
"Podívej, jaké mám pěkné rameno." (náramek)
 

Jsou mi dva a tři čtvrtě

Madlenka je velice šikovná holčička. Potvrzují nám to i učitelky ze školky. Menší děti tam do mnoha aktivit nenutí, jen jim je nabídnou. Magdalenka neodmítne nikdy. Chce dělat všechno jako velké děti a jde jí to opravdu dobře.

Mnoho věcí dokáže stejně dobře, jako její skoro o dva roky starší sestřička. Sama se převléká, sice si občas některý kousek oblékne naopak, ale nevadí. Oblékne se už nějakou dobu naprosto sama, i papučky nebo boty. Teď se učí zapnout si zip, zkouší to trpělivě a urputně tak dlouho, až se jí to podaří.

Magdalenka je dokonce většinou převlečená první. Verunka nejprve lelkuje a věnuje se lecčemu jinému než oblékání a potom pláče, že nevyhrála. Magdalenka ale o prvenství vůbec nestojí. Ano, nechce být první a vítězit, chce jen dělat všechno jako Verunka. Takže vlastně trochu vítězit chce, ale opravdu jen trochu, a to jen proto, že to vidí u Verunky, ne proto, že by to bylo opravdu její přání.

Verunku se snaží napodobit opravdu ve všem. Takže když teď Verunka začíná pomalinku číst a psát, musí samozřejmě i Magdalenka. Zná asi sedm písmenek, některá umí sama napsat. "Tati, jak se píše K?" "Veru, nauč mě psát M."

Naše prostřední zlatíčko moc rádo tancuje, zpívá, maluje a dává ty nejsladší pusinky na světě, to je Magdalenčina specialita :-). Strašně ráda má kytičky, už se nemůže dočkat, až bude léto a bude si je trhat. Zatím je alespoň maluje a preferuje oblečení s kytičkami.

Perličky:
"Mami, tady na tričku mám dírku, vyper mi ji prosím."
Maminka:"Jakou si dnes upečeme buchtičku? Budeme hlasovat, dobře?" "Ale mami, buchtička je na papání, ne na hlasování."